Ahoj bratře, byl jsem s jendou partičkou na ptácích, lovy bezezbraně, dovezli nás do delty řeky Fraser. Řídil golman Chelsea, Petr Čech, aspoň tak se představuje Kanaďanům, myslím, že stejně netušej. Pršelo, stírače stíraly a odstřikovače stříkaly, ale nakonec po 10té dopolední se ukázalo slunce, tím samospádem v té uzavřené rezervaci nebylo tolik lidí, ovšem ptáků bylo všude dost. Kam by se taky schovali, che. Krmítko pro kolibříky hned u vstupu do rezervace. Karel - kámoš - říkal, že jsou i v ČR, no to byla rezolutně netrefa, ale nebylo by to špatný, kdyby sály nektar třeba z bílého šeříku u nás na zahradě.
Bratře, viděl jsem bukače, jak přelítnul přes hladinu, je to docela vzácnost, ale to ti asi nemusím psát, to dobře víš. Švarc by ze mne měl radost. Povídal jsem si s jedním Kanaďanem: John, starší týpek, ale byl fajn a dobře jsme si povyměňovali názory na všechno možné, samozřejmě jsem mu nezapomněl říct o naší chalupě, jak jsme viděli strakapouda, když jsme to kupovali, klepal na okení římsu. Musel jsem ho překřtít na datla, jelikož nevím, jak se řekne strakapoud v anj. Shame on me.
Orli seděli na drátech jak slepice na hřadle a to jsme si prvně mysleli, že je neuvidíme, bylo jich tam požehnaně, je to ten americký orel bělohlavý, ten se mi nelíbit on být příliš komerčně využit. Heronry - víš, co to je, Heron - volavka, heronry je jejich hnízdiště. Tuhle zastávku jsem si moc neužil, stejně tak jako husy sibiřský, pro mě je to stále jenom husa - vidím ji s knedlíkem a zelím a spousty mastného kolem, ale ty ji máš rád, viď.
Tak se měj, brašule. Přidávám pár fotek, vzlet toho mastného s knedlíkem v tisícovkách k tahu směrem sever byl ovšem docela impozantní...to se musí těm hloupejm husám nechat. Bylo to maso - drůbeží. Pozdravuj naši společnou máti a Emília. Zdar jaxsvině.
